Příliš osobní otázky, které mohou kandidáty diskriminovat, na pohovor nepatří. Přesto se dotazy na věk, děti nebo zdravotní stav na pohovoru objevují. Jak na ně odpovědět, aniž byste na sebe prozradili něco ze svého soukromí?
Jaká témata by měla zůstat tabu
- věk,
- plánování rodiny, počet dětí,
- sexuální orientace,
- zdraví,
- příslušnost k církvi nebo politické straně,
- původ, rasa, etnikum.
Zároveň je dobré vědět, že ne vždy jsou otázky mířící do osobní roviny diskriminační. Ve chvíli, kdy by mohly souviset s vykonáváním práce, jsou namístě. Například dobrý zdravotní stav může být vyžadován při výškových nebo fyzicky náročných pracích. Na rizikovém pracovišti (např. tam, kde se manipuluje s toxickými látkami) nesmějí být zaměstnány těhotné ženy apod.
Jak odpovědět a přitom nic neprozradit
Až na výjimky (viz výše) platí, že do vašeho soukromí nikomu nic není. Toho, kdo se ptá, je možné na tuto skutečnost upozornit.
Zároveň ale nemusí být od věci pokusit se odhadnout, proč a kam personalista osobní otázkou míří a svou odpovědí ho uspokojit, aniž by na sebe člověk prozradil příliš osobní informace.
Například za dotazováním na děti nebo rodinný stav často bývá obava, jestli pro vás nebudou problém noční směny, přesčasy nebo pracovní cesty. Stačí tedy tazatele ujistit, že vám soukromí do práce nebude zasahovat, například:
- „O své soukromí se obvykle dělím s lidmi, které důvěrněji poznám. Prozatím vás můžu ujistit, že moje osobní situace mi nebrání plnit pracovní povinnosti, včetně služebních cest nebo občasných přesčasů.“
- „Tuším, proč se ptáte. Pokud vás zajímá moje časová flexibilita, můžu potvrdit, že pracovní doba ani služební cesty pro mě nepředstavují problém.
Převeďte řeč na vaše pracovní zkušenosti
Další možností je převést řeč na jiné téma, o kterém jste ochotni se rozpovídat:
- „To je podle mě osobní věc, která nevypovídá nic o tom, jak umím pracovat například s nástrojem xy. S tím mám bohaté zkušenosti, protože ho používám od roku 2022…“
- „Myslím, že na tom, jestli mám partnera/rku, při téhle práci nezáleží. Důležitější podle mě například je, jak řeším reklamace se zákazníky, a to vám rád/a popíšu.“
Kam se obrátit
Jestli máte podezření, že jste se během výběrového řízení setkali s diskriminací, upozorněte na to. Začněte nejlépe u samotného zaměstnavatele, který si třeba ani není vědom, že se nějaké diskriminace dopouští. To ho ovšem neomlouvá. Patřičné zákony – Antidiskriminační nebo Zákon o zaměstnanosti – by měl znát.
Své podněty k prošetření diskriminace, a to nejen při náboru, můžete také podat hned ke dvěma institucím: Státnímu úřadu inspekce práce nebo Veřejnému ochránci práv. Oba úřady se případy diskriminace zabývají a podnět k prošetření lze na jejich stránkách podat elektronicky.
Nerespektují při pohovoru vaše hranice a dál se vyptávají na vaše soukromí? Možná je to signál, že bude lepší poohlédnout se v aplikaci Práce za rohem po jiném místě.